neděle 27. března 2016

E. Lockhart - We Were Liars


V poslední době nemám na čtení knížek, které bych si sama vybrala, vůbec čas. A strašně mě to štve. Nechci říkat, že povinná četba není dobrá, JE, ale některé knížky mi prostě nesednou a hlavně, když vím, že něco MUSÍM přečíst, vůbec se mi do to nechce, i kdyby to byl sebevětší trhák. Schválně mi napište, jestli to tak máte i Vy! Řekla bych, že poslední kniha, kterou jsem přečetla teda mimo povinnou četbu byl právě Ostrov lhářů. To si úplně pamatuju, jak jsem se při nákupech jen tak rozhodla, že se zajdu podívat do knihkupectví a první, co jsem uviděla, byla tahle kniha. Věděla jsem, že ji odněkud znám, ale ani za nic jsem si nemohla vzpomenout odkud. No a tak byla asi po třívteřinovém uvážení moje a doufala jsem, že bude fakt skvělá nějak jsem to z ní cítila.


Co se týče přebalu, je absolutně nádherný. Takový jednoduchý a moc se mi líbí barvy, do kterých je laděn. Podle mě kniha svého čtenáře nejdříve musí upoutat vzhledově, já osobně bych si knížku s nudným obalem určitě nekoupila, protože bych věřila tomu, že i obsah nebude bůh ví jak skvělý. Tady ale motiv celkově vystihuje i příběh, který se skrývá uvnitř.



Příběh je hrozně dobře psaný. Já za sebe můžu říct, že to určitě nebylo naposledy, co jsem si ho přečetla. Nebudu Vám sem házet žádné spoilery, to určitě ne, ale zkráceně se v knize vypráví o zbohatlé rodině, třech rozhádaných sestrách a jejich dětech, páru starších lidí a jejich pobytu na rodinném ostrově. Všechno se to do sebe zamotá a můžu říct, že pro mě byl konec úplně nečekaný. Nevím, jestli je to tím, kolik mi je let, ale vím, že jsem knihu půjčovala kamarádce a její mamča prý takový závěr očekávala. To je ale asi jediný člověk, který to tak měl aspoň co já vím. 




Na závěr bych chtěla pochválit styl, kterým je kniha psaná. Je to jedna z mála knih, která mě upoutala tak moc, že jsem se od ní nemohla odtrhnout a měla jsem ji opravdu přečtenou asi za 2 dny. Obsahuje jak klidné, tak i dramatické chvilky, které ji oživují a hlavně díky napínavému příběhu, kdy člověk musí celkem přemýšlet nad tím, co se vlastně děje, se od ní nelze odtrhnout. A i když nad dějem přemýšlíte, jak jen chcete, stejně nakonec dopadne úplně jinak, než očekáváte. Já ji mohu vřele doporučit, najdete v ní vše, co máte rádi a já nikdy nebudu litovat, že jsem si ji tenkrát tak zbrkle koupila, protože se stala jednou z mých životních knih.

V.

5 komentářů:

  1. To jsem úplně nenáviděla ve čtvrťáku, když jsem pořád jenom četla povinnou četbu a neměla jsem čas na knížky, které mě baví, to jsem fakt ze srdce nenáviděla a pěkně mě to deptalo.. :/ A tahle knížka zní fakt zajímavě a ten obal je fakt pecka. Já si knížky hodně vybírá podle obalu :D a tenhle mě moc zaujal :)

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím, také kvůli povinné četbě nemám čas, i když se mi často líbí (třeba Hlava 22 je geniální). Ale když mi to někdo poručí, moc se do toho nehrnu :/ A navíc, mám v knihovně tolik knížek, které bych chtěla číst sama pro sebe. :(
    Takhe knížka zní zajímavě, možná na ní v budoucnu také narazím. Ale teď mám toho moc a knihovna mi praská ve švech. Nicméně obal je fakt super a bez hezkého vázání bych o knížku ani nezavadila :))
    Eva K.
    http://rainbow-journeys.blogspot.cz/ dříve chaoticandglamour.blogspot.cz ... psala jsi mi milý komentář, když jsem končila, nevím, jestli si mě pamatuješ :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuju si moc dobře! Jsem ráda, že jsi znova začala psát a napsala mi tento milý komentář, díky kterému tě začnu zase sledovat! :)

      Vymazat
  3. Vyzerá zaujímavo! O knižke som ešte nepočula, ale prebal vyzerá naozaj krásne a celkovo z tohto článku ma dosť zaujala :). Inak ja som nejak s povinnou literatúrou nejak problém nemala a nútiť som sa musela asi len do dvoch :).

    OdpovědětVymazat