středa 2. března 2016

New Beginning

Tak si tady piju stydený kafe, na které jsem zapomněla a poslouchám covery od Boyce Avenue, protože je absolutně zbožňuju. V poslední době je to jedna z mnoha věcí, která mě činí tak šťastnou, jak se teď cítím. Dříve jsem nemohla najít nic, co by mě donutilo myslet pozitivně, pořád jsem si říkala, že je snad nemožný přijít ze škole a cítit se skvěle. Můj život byl jedno velký skomírající kolečko, které se pořád a pořád točilo dokola a já z něj neuměla vyběhnout. "Už jen tolik a tolik času do maturity, uč se, nebuď na tom počítači, nechoď tam a tam, nemáš na to čas". Panebože, dokážete si jen představit jak moc je to únavné? Poslouchat, jak je něco nemožné, jak máte dělat věci, které ani dělat nechcete. Přicházela jsem domů ze školy vyčerpaná, udělala si nějaké šíleně nezdravé jídlo, sedla k počítači, udělala věci do školy a šla spát někdy až kolem půl druhé, protože mi prostě nešlo usnout. Ráno jsem se probouzela bez života a nějakého cílu do následujícího dne. Snažila jsem se několikrát začít jíst zdravěji, myslela jsem si, že mi to dodá energii, ale nestalo se a já byla čím dál tím více nespokojená sama se sebou a svým životem, ve kterém jsem už tak měla hodně osobních problémů. Byla jsem utlačovaná podat si přihlášku na školu, která by mě nenaplňovala. "Vždycky jsi měla ráda biologii, tak bys měla pracovat v laboratoři nebo třeba někde v nemocnici." Dělala jsem si hlavu z věcí, které mě značně činily nešťastnou a stejně jsem je pořád řešila. Neměla jsem vůbec chuť ani motivaci věnovat se blogu a jediné články, na které jsem se zmohla byly ty o kosmetice a přiznávám se, že i jejich psaní mě začalo unavovat a nudit. Sama bych pořád dokola něco takového číst nechtěla a jsem Vám strašně vděčná, že jste blog nepřestali číst.

Žij každý den, jako bys právě v něm měl prožít celý svůj život


Jednou jsem si ale řekla, že to musí skončit. Nebavilo mě takto žít a cítila jsem se nešťastná. Celá ta změna mého přístupu k životu začala tím, že jsem si řekla DOST, šla jsem a podala si přihlášky na školy, které mě lákaly a myslela jsem si, že to bude pro mě to pravé. Po tomhle, kdy jsem se snad poprvé v životě rozhodla fakt z minuty na minutu a věděla, že se to někomu nebude líbit, jsem pochopila, že je to život, který chci žít. Rozhodovat o něm sama, dělat věci, které dělat chci, které mě naplňují, které mě dělají šťastnou a nikdy toho rozhodnutí nebudu litovat. Ani v případě, že bych zjistila, že zrovna tahle výška nebyla to pravé ořechové začít se dá vždycky znova, protože mě to dokoplo k dalším změnám, které jsem za posledních pár týdnů udělala.

Nevyčítej životu, co ti nedal, ale uč se ocenit to, co ti dal


Začala jsem hodně uvažovat nad tím, které lidi vpouštím do svého života, jestli jsou to opravdu ti praví přátelé, se kterými chci být a trávit čas, kteří mě podrží za všech okolností. Uvědomila jsem si, že existují lidé, kteří mě nevědomě tahali k zemi, protože jsem se zabývala tím, proč se chovají někdy tak, jak se chovají. Taky je skvělé, když zjistíte, že Vám někdo z přátel někde uvnitř chyběl, ale uvědomíte si to až tehdy, když se s ním zase začnete bavit a vzpomenete si na to, proč jste ho měli tak rádi. Ke konci jsem tak nějak zjistila, že praví přátele jsou ti, se kterými si máte pořád co říct, můžete se s nimi upřímně zasmát, povykládat si o čemkoliv a NIKDY Vás za nic neodsoudí, i když jim určitě sem tam lezete na nervy. Děkuju za ty lidi, kteří jsou tu pořád se mnou a i když se jednou rozdělíme, můžeme se na sebe stále spolehnout. 

Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká


Jak už jsem psala, můj život byl o tom, že jsem chodila ze školy unavená, ale i tak chodila spát pozdě a probouzela se absolutně mrtvá. Nevím proč, ale najednou už neusínám ve škole, nevracím se vyřízená, svoje odpoledne si užívám a snažím se neřešit věci, které se nedají změnit. Když prostě nemám na učení náladu, tak se neučím, nechci si tím kazit den. A o to víc se mi potom chce do toho učení v dalším dni. Myslím si, že není nic zlého na tom, vyhradit si jednou za čas odpoledne je pro sebe a užívat si. Strašně ráda sleduju videa od mých oblíbených youtuberek nebo čtu články a hrozně mě to baví. Vždycky si při tom odpočinu a je to čas, kdy neřeším nic kromě sebe. Začala jsem také zdravěji jíst. Ne proto, že bych chtěla zhubnout, ale moje tělo je podle mě už dost unavené ze všeho toho těžkého jídla díky životu uspěchaného studenta, že jsem si dala stopku a hodně potravin nahradila zdravějšími. Pravidelně jím, neznám pocit hladu, cítím se plná a přitom svému tělu dávám všechno co potřebuje. Piju obyčejnou kohoutkovou vodu po litrech dobře max tak 2 denně a vůbec se necítím unaveně ani teď, když jsem seděla ve škole až do 4. Pokud máte problém se zdravým stravováním, musím Vám říct jednu věc. Není to v ničem jiném než ve vaší hlavě a vašem postoji k tomu všemu. Pokud si řeknete "Musím zhubnout, protože jsem tlustá" nikdy nedosáhnete stejného efektu, jako když to děláte čistě pro Váš pocit a zdravé tělo. Uvažuju nad tím tak, že tohle tělo je jen moje a žádné jiné už za život nedostanu. Proto je důležité, jak se k němu budu chovat - jestli ubližovat nebo ho hýčkat. Přiznávám se, už od malička nejím zeleninu a chybí mi mnoho vitamínů. Snažila jsem se s tím dělat už snad vše, ale nikdy nic nezabralo. Ale ano, jde to i bez toho. Sním alespoň tu, která mi problém nedělá a zbytek se snažím všemožně nahrazovat. Dostatečnou motivaci Vám asi nedám, ale jestli chcete fakt pořádně nakopnout, přečtěte si tento článek. Je perfektí!

Náš život je takový jakým ho činí naše myšlenky


Ano, přesně. Život je takový jakým ho činí naše myšlenky. Myslet pozitivně se vždycky vyplatilo a já se teď snažím o to samé. Jistě! Někdy jsem fakt nervák, urazím se, protože jsem zkrátka člověk a tohle lidé dělají. Nesnáším slova typu "Ty to nezvládneš", protože víte co? Já zvládnu absolutně všechno, co si zamanu, ať už mi kdejakej chytrolín říká co chce. O tom ten náš život přeci je, ne? Zvládat nezvladatelné, překonávat nepřekonatelné a dělat nemožné. A takhle se podle mě vytvářejí ty nejkrásnější zážitky, na které se vzpomíná celej život. Miluju lidi, kteří mému životu dávají nějaký smysl a důvod se usmívat. Každý den se probouzím s vědomím, že jsem tam, kde mám přesně být a že prožiju krásný neobyčejný den, i kdyby jeho odlišnost od ostatních měla být ukrytá v maličkostech jako jsou, že vám někdo řekl něco vtipného nebo že jste si udělali skvělou snídani. Jde o to být šťastný a je opravdu jedno jakým způsobem toho dosáhnete. Nenechte se nikým odradit a nevzdávejte se svých snů. Protože přeci bez snů a ideálů nelze býti člověkem :)

V.








6 komentářů:

  1. Krasny clanek ❤ Uplne se v tom vidim, take se snazim zlepsovat svuj zivotni styl, at uz se to tyka mysleni nebo treba toho stravovani. Stejne jako ty nejim zeleninu, ale snazim se o to vic jist ovoce a misto peciva nejake zdravejsi varianty, pit vic vody, i kdyz tady mi to stale tolik nejde. Uz se snazim nezit od pondelka jenom s myslenkou na vikend, ale i kdyz vim, ze rano vstavam na praxi do nemocnice o pul pate, tak se z toho zbytecne nestresovat a snazit se hledat neco, na co se ten den muzu tesit :) K dodani energie mi ted zacalo pomahat i cviceni, i kdyz mi vubec nejde o zhubnuti, spise o zpevneni postavy. Fakt super clanek :) Jinak v souvislosti s tou zeleninou: Nevim tedy, co jis a co ne, ale ja nejim treba ani salat, rajcata apod., ale kdyz u nekoho vidim nejaky salat s ruznou zeleninou, tak to vypada hrozne dobre a hrozne si preju, aby mi to proste taky chutnalo :D Taky ti ta zelenina pripada lakava, i kdyz vis, ze chutove uz by to tak lakave nebylo nebo jsem divna? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď mi úplně bereš moje slova! :D Jím snad jen mrkve, kukuřici a takovou tu základní zeleninu. Salát bych možná nějak zvládla, ale rajčata nebo papriku. To teda nikdy. A vždycky si říkám, jak bych si dala ten salát, co měl někdo vyfocený na obrázku a je mi tak líto, že to prostě nejím! Třeba v létě to musí být tak super na osvěžení :) Ale taky se to snažím vynahrazovat co nejvíce ovocem :) Děkuju za úžasný komentář :)

      Vymazat
  2. Krasny clanek ❤ Uplne se v tom vidim, take se snazim zlepsovat svuj zivotni styl, at uz se to tyka mysleni nebo treba toho stravovani. Stejne jako ty nejim zeleninu, ale snazim se o to vic jist ovoce a misto peciva nejake zdravejsi varianty, pit vic vody, i kdyz tady mi to stale tolik nejde. Uz se snazim nezit od pondelka jenom s myslenkou na vikend, ale i kdyz vim, ze rano vstavam na praxi do nemocnice o pul pate, tak se z toho zbytecne nestresovat a snazit se hledat neco, na co se ten den muzu tesit :) K dodani energie mi ted zacalo pomahat i cviceni, i kdyz mi vubec nejde o zhubnuti, spise o zpevneni postavy. Fakt super clanek :) Jinak v souvislosti s tou zeleninou: Nevim tedy, co jis a co ne, ale ja nejim treba ani salat, rajcata apod., ale kdyz u nekoho vidim nejaky salat s ruznou zeleninou, tak to vypada hrozne dobre a hrozne si preju, aby mi to proste taky chutnalo :D Taky ti ta zelenina pripada lakava, i kdyz vis, ze chutove uz by to tak lakave nebylo nebo jsem divna? :D

    OdpovědětVymazat
  3. A konečně jsem se dostala k tomuto Tvému článku! Viděla jsem, že je delší a že se asi hodně vyjádřím, tak jsem si musela udělat více času a nijak to neodfláknout :D. Mimochodem zrovna tu taky piju skoro studené kafe :D. Je to prý na krásu :P.

    Mám strašně ráda Tvé články, obzvlášť takovéto :). Já nejsem moc kosmetikový tip. Jako jooo, ráda se dozvím něco nového, ale raději si přečtu na blogu nějakou pocitovku než recenzi.
    Co se týče těch přátel, tak máš obrovskou pravdu. Taky jsem si v poslední době uvědomila, co jsem měla hlavně v loňském roce za lidi kolem sebe. Popravdě se teď nebavím skoro s nikým a to jsem je brala za mé nejbližší kamarády. Je to prostě těžké.. Někdy pustíš někoho do svého života a nemůžeš vůbec vědět, jak se vyvine, jak se k Tobě bude chovat za pár měsíců. Já tedy na lidi moc odhad nemám, co jsem zjistila, ale doufám, že jsem se už ponaučila a jen tak někoho už k sobě nepustím. A budu se raději věnovat těm, co jsou tu pro mě pořád a jak píšeš, mám si s nimi co říct a nikdy mě neodsoudí ať dělám nebo říkám cokoliv :).

    Doufám, že už budeš jen šťastná, usmívat se a když přijde nějaký ten špatný den, tak zase rychle odejde :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strašně ráda tento typ článků píšu, přijde mi, že je takový poctivý a fakt jde od srdce. Ona ta kosmetika je pěkný koníček, ale nic víc to o člověku neřekne :) K těm přátelům - mám teď asi jen dvě pořádné kamarádky, se kterými si popovídám o všem a vím, že mi nijak neublíží. Bohužel jsem se taky pohybovala mezi lidmi, které jsem pokládala za ty nejbližší a potom, v té situaci, kdy potřebuješ pomoct, se na mě vykašlali ;) Je to těžké, ale možná díky za to, že přátelé a obecně lidi, které pouštíme do života, si vybíráme sami :) Děkuju moc za úžasný komentář, Verunko :)

      Vymazat
    2. Někdy je důležité, abychom se prostě jen ponaučily a už své chyby neopakovaly. I když někdy je to dost těžké :).
      Nemáš vůbec za co! :)

      Vymazat