čtvrtek 8. září 2016

NOVÝ ŽIVOTE, VÍTEJ!

Vždycky mě fakt zaráží, že na psaní článků mám opravdu největší energii právě takhle pozdě večer. Je snad půl jedné ráno, já tady sedím nad počítačem, přemýšlím a mé myšlenky přenáším do prstů, které je ťupkají na klávesnici. Je toho strašně moc, co se teď v mém životě změnilo a určitě se hodně věcí ještě změní, ale můžu říct, že po dlouhé době zažívám strach. Snažila jsem se jej k něčemu přirovnat, ale nešlo to. Vybavila jsem si svůj první rozchod, kdy jsem si myslela, že umřu, jak jsem z toho byla mimo a že prej se už nic horšího nemůže stát. Pak přišly další citové problémy, které člověku na psychice taky moc nepřidají, ale všechno přebila maturita, kdy jsem si poprvé v životě opravdu sáhla na dno svých sil a uvědomila si, že to všechno ostatní byly malichernosti. No a teď tady sedím a přemýšlím, jestli to opravdu byl strach a nebo jen něco v mé hlavě, co mi celou dobu říkalo "Ty to prostě nedáš." 



Ten opravdový strach, kdy jsem věděla, že to není jen v mé hlavě, jsem zažila jen jednou a neskutečně mě posunul dopředu. V takový moment člověk zapomene na všechno, opravdu na všechno, co kdy řešil a nadává si za to, jak byl hloupý, když své myšlenky ubíral takovým směrem. Vlastně ani není potřeba řešit, co se nám o Vánocích stalo, ale můžu říct, že si člověk stejně vždycky nakonec uvědomí, že největší štěstí spočívá v rodině. A já jsem za tu svou neskutečně šťastná, protože mě dovedla tam, kde stojím teď a to právě na práhu nového života, ale taky velkého strachu. Přichází obrovské obavy, velké změny a nejistota, což ve mě osobně vyvolává pocit strachu. V nějakém minulém článku jsem psala, že mě vzali na dvě vysoké školy a já se zrovna rozhoduju. Psali jste mi i krásné komentáře, že se určitě rozhodnu správně a ano, nakonec jsem dala na hlas srdce. Jsem tedy už od úterka oficiálně studentkou Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě a jsem na sebe strašně pyšná, že jsem o krok blíže k vysněné budoucnosti. Dlouhou dobu to ale bylo hrozně nejisté. Neměla jsem si o tom rozhodování s kým na úrovni popovídat, byla jsem šíleně zmatená a nedala jsem ani na radu mamky, protože jsem cítila, že se mě snažila tlačit k něčemu, co jsem nechtěla (což je samozřejmě blbost). Nakonec jsem si o tom ale měla možnost popovídat s člověkem, díky kterému jsem dostala takový ten první impuls a rozhodla se do toho jít, i když to nebude nejlehčí. Sári, poděkuj za mě Radimovi, bez něj bych teď trčela na ekonomce a vůbec bych nechápala. Je to fakt nejlepší "strejda"! 


S tímto rozhodnutím ale přichází i spousta starostí. Já, která jsem byla zvyklá vstávat v 7 a absolvovat 10ti minutovou cestu do školy, teď budu muset zapínat budík na 4:30, abych se do školy dostavila na půl osmé. Také jsou dny, kdy v ní strávím čas až do večera a domů se budu vracet v noci. Mám pocit, že mi to vezme velký kus energie a zatím jsem nepřišla na nic, co by mě v tomto období nějak podpořilo. Vybrala jsem si obor Ochrana veřejného zdraví, což znamená spoustu chemie, se kterou jsem vždycky bojovala, ale také biologii, kterou jsem brala fakt za jedinou věc, kvůli které jsem na ten gympl chodila a k něčemu mi byla. Myslím si, že to bude naprosto šílené a nemám ponětí jak to dám. To je právě ten strach. Na střední 4 roky vlastně nic neděláte a najednou jste na výšce a celkem vám teče do bot. Ach jo, Veroniko, proč ses více neučila?! Nikdy by mě ale nenapadlo to vzdát. Mám strašnou chuť za to bojovat a dát do toho maximum. Dojíždění mi sice zabere velkou část mého volného času, který ale můžu trávit alespoň opakováním učiva a na doma mi nezbude moc povinností. 

Strašně mě mrzí, že jsem propásla přihlašování na kampus, protože bych ho teď brala všemi deseti. Hodně mě odrazoval fakt, že bych musela být na pokoji s někým dalším, ale to já nemůžu, protože se učím výhradně nahlas. Zjistila jsem si ale, že jde bydlet i v pokoji, kde je pouze jedno lůžko a navíc to vypadá naprosto úchvatně, takže příští rok o to hodlám bojovat! :D Hlavně bych ale chtěla vám všem ,kteří letos nastupujete na vysokou, popřát hodně štěstí a vlastně i zdraví, protože je budem dost potřebovat! Mám tady někoho, kdo bude studovat taky v Ostravě? A vůbec, napište mi, něco o vaší škole a jaké z toho všeho máte pocity! Strašně mě zajímá, jestli jsem na tom takto jenom já! 

4 komentáře:

  1. Tak to ti moc držím palce, aby jsi byla na škole spokojená! :)
    Já jdu teď do druháku a jsem zvědavá, jaké to bude. Prvák nebyl nic moc, ale věřím tomu, že to bude už jenom lepší, hlavně už vím, jak to na škole chodí a co můžu čekat.

    AXE Giveaway | Another Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, snad budu :) Jé, jak já ti závidím, že už máš ten první rok za sebou.

      Vymazat
  2. Snad to budeš všechno zvládat v pohodě :) Já také studuji v Ostravě.

    Bomb Cosmetics | Tělový scrub Limetka & Brusinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já do Ostravy více méně často cestovala, tak jsem zvědavá jaké to bude v tomto případě :)

      Vymazat