pátek 9. září 2016

Our vacation - SLOVAKIA

Nevím, jestli bych se měla stydět za to, že jsem tuto krásnou zemi nikdy neviděla dál než z auta, ale jsem neskutečně ráda, že jsem měla poprvé za svůj život tu možnost. Myslím si, že než člověk začne cestovat do vzdálených zemí a objevovat jejich krásy, měl by dokonale poznat tu svou a vlastně i její okolí. No a já Slovensko beru jako část naší země, i když už jsem delší dobu dva celky. S přítelem jsme hodně uvažovali o nějaké exotice, moři a podobně, ale nakonec jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, protože jsem za 4 dny poznala snad více míst než za celý minulý rok. Dohodli jsme se a vlastně za pár dní vyrazili i přes to, že jsme neměli domluvené absolutně žádné ubytování, čímž jsme hodně riskovali, protože tohle tohle období bylo snad poprvé za celé prázdniny sluníčkové. První den jsme vyjeli fakt brzo ráno, abychom toho stihli co nejvíce a naplánovali si výlet na Jánošikovy diery a Malý Rozsutec. Bylo to hrozně fajn, ale pokud si chcete diery opravdu vklidu projít, nejezděte o víkendu a svátky, protože desetiminutové čekání až všichni lidi vyjdou žebřík, fakt děs. Ale stálo to za to. Cestou se dojde na sedlo mezi Malým a Velkým Rozsutcem, kde jsme se nakonec rozhodli podstoupit výšlap na ten velký. Já, jakožto absolutní sportovní antitalent, jsem ze začátku v duchu šíleně nadávala, bylo to strmé a zdlouhavé. Jenže po chvíli to prostě přešlo, jakoby si hlava uvědomila, že to co tělo podstupuje je strašně super a že za to, co nahoře uvidím, to prostě stojí. A taky že stálo! Ten výhled! A stejně tak to stálo i za tu cestu dolů, která byla kamenitá, ještě strmější a náročnější než výstup a rozedřela jsem si paty tak, že skuhrám ještě teď! Na večer jsme dorazili do Bešeňové, kde jsme zjistili, že nejbližší ubytování je vlastně v Žilině a vraceli se tak 70 km zpět, paráda. Byli jsme ale nadšení, protože hotel Fitt i obsluha byli super a okolí ani nemluvě.







Druhý den jsme se ráno nasnídali a hned vyrazili zpátky do Bešeňové, kde jsme se chystali do Gino Paradise. Je to fakt nádherný komplex s termálními vodami různých teplot a několika atrakcemi. Navíc mě hrozně zaujalo akvárium 4 žraloků, kteří byly zachráněni při ropné katastrofě v Mexickém zálivu před 6 lety. Byli nejdříve léčeni v karanténě a až poté umístěni v mobilním akváriu. Dostali jména Laco, Izzy, Viky a Eddie, což značí název L.I.V.E. Hodně mě zaujalo, že žraloci nebudou už navráceni zpátky do moře, jelikož si v prostředí už zvykli a při životě v moři by očekávali, že potravu nemusejí lovit, chovateli jsou totiž krmeni 2x týdně mořskými rybami.






Ubytování jsme na následující dva dny našli v Liptovském Mikuláši, který mě absolutně okouzlil a mám potřebu se tam ještě někdy vrátit. Hotel Klar je poblíž centra, takže jsme to neměli pěšky daleko jak na náměstí, tak do různých obchodů a podobně. Navíc na recepci seděla vždy usměvavá paní nebo slečna i přes to, že měly za sebou určitě šílenou směnu. Nejvíc jsme ale byli nadšeni ze snídaní, které za 3 eura byly neskutečně dobré. Třetí den jsme ráno vyrazili konečně do mnou vytoužených Tater, které jsem celý život chtěla vidět a beru to jako jeden z největších zážitků mého života. Chtěli jsme si vyjít Rysy, ale jak už jsem říkala, nevhodnou obuví a nízkými ponožkami se mi hned první den rozedřely paty a měla jsem dojem, že tak velký výšlap bych asi nezvládla, což mě mrzelo. Nakonec jsme ale vsadili na procházku k vodopádu Skok, který byl kouzelný. Po cestě nás zasáhla pěkná kroupová smršť, která na mých spálených ramenou nebyla sice nic moc, ale co, neposerem se. Procházka kolem Štrbského plesa byla taky úchvatná a konečně jsem se na vlastní oči mohla přesvědčit o luxusu hotelu Kempinski, který byl boží, boží a boží. Tam si člověk může říct tu větu "Tady se, Veroniko, nikdy nepodíváš." :D Den jsme zakončili skvělou přeskvělou večeří v restauraci Marino, kde jsme si dali výborné sýrové těstoviny a lasagne a procházkou po molu přehrady Liptovská Mara.













Poslední den jsme se rozhodli pro návštěvu Tatralandie, když už o ní všichni básní. Počasí fajn až na tu dopolední zimu, která vám nakonec ani nevadí, když venkovní termální bazény mají 40 stupňů. Vnitřní prostor nádherný, dokonce i podvodní akvária, což jsem ještě nikde neviděla. Všechno bylo tak tropicky laděné a i když mě hodně vysušila, bylo moc fajn vykoupat se po dlouhé době ve slané vodě. Na baru míchali výborné drinky, které úplně zapadly do té "karibské" atmosféry. Stejně jako na Bešeňové i tady bylo po čase skoro přeplněno, ale to nám ve finále vůbec nevadilo!









1 komentář:

  1. Tak na týchto miestach som zatiaľ nebola. Najviac ma láka Thermal park Bešeňová, ja fakt milujem aquaparky a na Slovensku ich máme fakt dosť.
    Bianka

    OdpovědětVymazat