pátek 11. listopadu 2016

Proč jsem se rozhodla pro zdravotnictví? DĚKUJI TAM NAHORU


Kolika imaginárními zaměstnáními člověk v mládí projde, dokud si nenajde to, které ho bude naplňovat? Já jsem chtěla být paní učitelkou, architektkou, módní návrhářkou nebo dokonce spisovatelkou, i když musím přiznat, že od toho posledního jsem zatím ani na okamžik neupustila. Každý si asi v životě projdeme situací, která nás k naší vysněné práci nasměruje a ukáže nám tu cestu, kterou bychom se měli vydat. I já jsem takovou situaci zažila a i když není absolutně vůbec příjemná, dala mi sen, za který bojuju a se kterým se s Vámi chci podělit. Asi bych na začátek měla napsat, že tohle určitě nebude pro slabší povahy, protože se budu skutečnost snažit popsat opravdu tak, jak byla.


Byl první máj, lásky čas, když jsme se s kamarádem rozhodli udělat si menší výšlap na nedaleký Javorník a zpříjemnit si den. Bylo neskutečné počasí, z hory skákali paraglidisté a my jsme je z vysoké rozhledny sledovali. Říkala jsem si, jaká to musí být nádherná volnost letět a neslyšet nic kromě svého dechu a okolního větru. Za chvíli jsem se ale začala klepat zimou a tak nějak jsme se rozhodli k návratu. Kdo nezná Javorník, neví, jak je cesta dolů dlouhá, ale se smíchem a vtipkováním utíká o mnoho rychleji. Najednou šílený rachot, něco spadlo dolů do lesa těsně pod námi. Stihla jsem ještě zvednout hlavu a spatřit něco kulatého, co se potloukalo mezi větvemi stromů. Stáli jsme jako opaření. Pořád jsem si říkali, že to byl určitě jenom strom nebo tak, asi si nikdo z nás nechtěl připustit nic horšího. Najednou z vrchu přiběhl muž a ptal se nás, jestli jsme neslyšeli křik nebo něco, co spadlo dolů. Okamžitě jsme se snažili seběhnout k tomu místu, kde ona věc spadla. Šíleně se bojím výšek a strmých svahů, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno, protože jsem věděla, že to, co tam leží, nepočká. 
"Žije," zakřičel ten muž a já jsem s kapkou naděje sklouzla k lidskému tělu. Byla to žena. Ležela tam polámaná ze svahu dolů, nohy obrácené, tělo poškrábané, proražený nos a velká díra na čele. Nic, co by kdokoli z nás chtěl vidět. Byla jsem šíleně zmatená, nevěděla jsem, co mám dělat. Ten muž volal záchranáře a já zkoušela tep. Nic jsem nenahmatala, ani nedýchala. Snažil se jí zvednout, aby ji donesl nahoru na cestu, což se mi absolutně nelíbilo, co kdyby měla přeraženou páteř. Držela jsem ji za ruku a všímala si detailů. Byla tak mladá, krásná a já na ni v duchu mluvila, aby neztrácela sílu, aby bojovala. Nejhorší z toho všeho bylo, že jsem měla pocit, jako kdyby se na mě dívala. Měla pootevřené oči a koukala před sebe. Odhrnovala jsem jí vlasy z rány a měřila znova tep, nic. Postupně šíleně ochladla a barva jejího těla zešedla. Věděla jsem, že je to konec, že ji nikdo nepřivede zpět. Pořád jsem prosila toho nahoře, aby nám dal ještě trochu času, mluvila jsem k ní, aby to nevzdávala, aby se vrátila. Nereagovala a já jsem tam jen tak seděla, zatímco kamarád s tím mužem řešili, co dál. Snažila jsem se jí být oporou na její poslední cestě. Věděla jsem, že je po všem a záleželo mi na tom, aby věděla, že v tom není sama. Že sedím u ní já, i když pro ni neznámá slečna, které na ní záleží a snaží se jí pomoct přejít na druhý břeh. Po pár minutách přijeli záchranáři, přiletěl vrtulník a nějaký "velký pán" nás od ní vyhodil, že tam nemáme co dělat. Byla to neskutečná drzost. Další den jsem se dozvěděla, že zemřela. Bylo jí kolem 40 let, měla přítele a milovala skákání. Byla to prý zkušená paraglidistka. Ten den tam skákali už od rána a po jejím posledním seskoku se už chystali do auta. Ona si to ale rozmyslela, chtěla využít počasí a na horu vyjela naposledy. Zapomněla si zapnout sedák..


Doteď na ni každý první máj vzpomínám a děkuju ji za všechno, co mi dala. Díky ní jsem zjistila, co je mým opravdovým životním posláním a rozhodla jsem se studovat zdravotnictví, stát se lékařkou a pomáhat lidem. I když jsem se nedostala úplně do odvětví, kdy budu operovat a setkávat se s případy jako je tento. Nikdy se toho snu nevzdám, dokončím lékařskou fakultu a budu chránit naše zdraví. Protože je to pro mě věc, která má neskutečný smysl a jestliže budu moci pomoct jednomu člověku, udělá to ze mě nejšťastnějšího člověka na světě. 

8 komentářů:

  1. Tohle je neskutečně silný příběh. Je šílený, jak se může všechno ze vteřiny na vteřinu změnit a nic dobrýho tomu nepřidá fakt, že její život skončil kvůli nezapnutému padáku. Totálně mě z toho mrazí po zádech. Vážně tě obdivuju, jsi statečná a silná osobnost. Je mi líto, že to takhle skončilo, ale někdy je oběť nezbytná pro vyšší dobro - myslím tím to, že v budoucnu třeba zachráníš mnohem víc životů. Otázkou je, jestli to muselo zajít tak daleko jako smrt. Tvůj příběh na mě fakt zapůsobil a jsem z něho mimo, tak úplně nevím, jestli to píšu srozumitelně :D Každopádně jsi fakt úžasná a ani nedokážu popsat, jak moc tě obdivuju :)
    www.lucastirska.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti za krásná slova! Přijde mi, že je naprosto přirozené z negativních okamžiků vytěžit co nejvíce pozitivního a poučit se na nich. Přeci co se má stát, stane se :) A to se taky stalo.

      Vymazat
  2. Hodně silný příběh, abych byla upřímná, s něčím takovým jsem ani nepočítala. Je mi hrozně z podobných příběhů, které končí tak tragicky, ztráta lidského života. Na druhou stranu je krásné, jak tě tohle nasměrovalo směrem, kterým chceš jít, držím palce a krásné dny! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásny príbeh, je mi ľúto toho dievčaťa, alebo skôr ženy. Ale v jednom ti pomohla, určiť si, čo ťa v živote naplní. A medicína bola to naplnenie. :)

    www.rebelliouslily.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je něco. Kolem každého prochází štěstí, jenom je důležité ho chytit ve správný čas. Něco špatné je i pro něco dobré. Ať to dopadlo jak to dopadlo, je to životní zkušenost se kterou se málokdo setká.

    OdpovědětVymazat
  5. wau krásny príbeh nemám slov :)

    http://teenmumy.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  6. Zaujímavé ako náhoda dokáže človeku ukázať čo je preňho v živote podstatné aj keď v tomto prípade to bolo taká smutná náhoda :/

    OdpovědětVymazat